Parkinsonova choroba
Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy. Je známá již od starověku. Poprvé však byla popsána v druhém desetiletí devatenáctého století londýnským lékařem Jamesem Parkinsonem.
Větší riziko výskytu onemocnění se objevuje u lidí nad padesát let. Zhruba u patnácti procent pacientů se nemoc může objevit už před čtyřicátým rokem věku a ve výjimečných případech ještě dříve.
Choroba přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia nigra. Tyto buňky za normálního stavu produkují dopamin, což je neurotransmiter, který zajišťuje přenos signálů mezi neurony v mozku. Nedostatek dopaminu způsobuje, že pacient postupně není schopen ovládat nebo kontrolovat svůj pohyb.
Častým projevem jsou třes, pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a v zádech, křeče, častější zácpa a problémy se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika.
Pacienti mohou často budit dojem téměř zdravých lidí a na druhé straně s vypětím sil jenom ztuhle sedět či naopak trpět mimovolnými pohyby.
Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. Zpočátku může třes postihnout jen jednu končetinu a teprve postupem času postihuje obě.
K chorobě se často přidávají deprese, ve stáří ovšem nemocné postihují další psychické potíže. Choroba zásadním způsobem ovlivňuje nejenom život postiženého, nýbrž i celé jeho rodiny, přátel a širokého okolí.
Podcast
